Židovská čtvrť

Židovská čtvrť

Židovská čtvrť a Židovské muzeum Praha

Soukromá prohlídka s průvodcem Prahou

Židovská čtvrť a Židovské muzeum Praha. Patří do městské části Prahy 1. Židovskou čtvrť společně s Židovským muzeem naleznete nedaleko Staroměstského náměstí. Je totiž obklopena Starým městem. Svůj název si Josefov nese po synovi Marie Terezie – Josefu II., který Ž

idy zrovnoprávnil s ostatními. Náš soukromý průvodce vás provede po bývalém židovském ghettu. Zajistí i vstup do Židovského muzea, které je druhé největší židovské muzeum na světě.

Od založení po devastaci

Židovské město svojí historií sahá do roku 1096. Tehdy bylo město založeno. Ve 14. století za vlády Karla IV., bylo Židům umožněno začít používat svůj symbol – tedy žlutou Davidovu hvězdu v červeném poli.

Ghetto zaznamenává pokles počtu obyvatel během Pražského pogromu o Velikonocích ve 14., 15., i 16. století. A co vlastně tento pogrom znamená? Jedná se o protižidovskou akci, kterou organizovali pražští křesťané. Zabito bylo kolem 3.000 Židů včetně žen i dětí. Mnoho jich bylo i vykázáno ze země. Vše původně odstartovalo nepříjemnou situací na Zelený čtvrtek. Při průvodu měl původně židovský chlapec znesvětit křesťanský kříž tím, že jej shodil na zem. Průvod se měl i pokoušet dostat za hranice Židovského města. Měla tu totiž žít část chudých křesťanů. Zároveň měli Židé tento den oslavovat i svůj židovský svátek zvaný Pesach.

Nárůst a pokles židovských obyvatel se během let mnohdy měnil. Za vlády habsburského Rudolfa II. bylo v ghettu vystavěno několik dominantní staveb. Velice nápomocný tomu byl ovšem Žid Mordechaj Maisel, jež stavby často financoval a stal se i tzv. „dvorním Židem“. Stavby, které tu díky Maiselovi vyrostly jsou např. Židovská radnice a Maiselova nebo Vysoká synagoga.

Co se dělo s Židy během druhé světové války všichni jistě dobře víme. Pražský Josefov se stal opuštěným. Stal se jakýmsi skladištěm zabaveného vlastnictví Židů. Protože se většina Židů po válce už nevrátila, jejich věci tu zůstaly. Dnes je tedy pražské židovské muzeum druhé největší na světě.

Památky – Židovská čtvrť, Josefov

Z ghetta se toho do dnešní doby bohužel mnoho neuchovalo. Dokonce i během 2SV byla zmenšena původní hranice ghetta v katastru. Do dnes se podařil zachovat židovský hřbitov, radnice a šest synagog.

Staronová synagoga

Do dnes je funkční během náboženských obřadů a je jednou z nejstarších synagog v Evropě. Jinde ji můžete nalézt pod názvem Nová nebo Velká škola. V okolí této synagogy v minulosti vzniklo místo k obchodování, tedy tržitě. Lze toto místo považovat za centrum ghetta.

Stavebním slohem této synagogy je gotika a vystavěna byla již v roce 1270.

Staronová synagoga - Prague.eu

Opravy za 300 milionů. Evropské fondy pomohly zrekonstruovat židovské památky | Domov | Lidovky.cz

 

 

 

 

 

Pinkasova synagoga

Tato stavba dnes neplní význam jen jako synagoga, ale také jako památník 80.000 Židů, kteří padli jako oběti holocaustu. Na jejím místě dříve pravděpodobně stála soukromá modlitebna rodiny Horoviců, která tvořila část jejich domu. V 16. století byla následně přestavěna jedním ze členů rodiny na rodinnou synagogu.

Původní stavební styl je gotika, ale následovalo rozšíření synagogy v renesančním stylu.

Pinkasova synagoga – Wikipedie

Pinkasova synagoga v Praze – Vstupné, otevírací doba, adresa, průvodce

 

 

Ostatní synagogy

V Josefově stojí ještě další čtyři synagogy. Klausová– barokní a také největší synagoga. Novogotická Maiselova synagoga – původně soukromá synagoga mecenáše Maisela. Dále nejmladší Španělská synagoga z 19. století v maurském slohu, což ji činí velice zajímavou stavbou. Vysoká synagoga, přiléhající k radnici, původně soukromá modlitebna konšelů. Poznáte ji podle tří vysokých oken.

Klausová synagoga – WikipedieMaiselova synagoga – WikipedieKudy z nudy - Španělská synagogaVysoká synagoga – Wikipedie

 

Uvidíte i Starý židovský hřbitov, na kterém se pohřbívalo od roku 1439. Tento rok byl alespoň nalezen na nejstarším náhrobním kameni. Leží tu i některé významné židovské osobnosti, včetně zmíněného Maisela. Jelikož byl po několika letech na hřbitově nedostatek míst k pohřbívání, naházeli Židé na hroby hlínu a pohřbívali dál na zasypané hroby. Vrstev mohlo být klidně 12. Podle halachy (zvyky a tradice židů), se totiž nesmí s tělem zesnulého nijak hýbat. Proto náhrobní kameny před zasypáním hrobu vytáhli náhrobek ze země a umístili jej na další vrstvu hlíny. Tento postup způsobil nahromadění náhrobků těsně vedle sebe.

Prague Old Jewish Cemetery - Livingprague.com

 

Pokud vás vyprávění o Židovském městě zaujalo, neváhejte nás kontaktovat. Zařídíme pro vás průvodce, který vás Židovskou čtvrtí provede. Část prohlídky pokračuje i v Židovském muzeu. Ostatní prohlídky Prahy s průvodcem a informace o nich naleznete v kategorii Průvodce Prahou.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

sixteen − 14 =